|
|
Jihočeská sakrální architektura pozdní gotiky 1450-1550 na rožmberském panství
Lavička, Roman ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Jihočeská sakrální architektura pozdní gotiky 1450 - 1550 na rožmberském panství Mgr. Roman Lavička Skupina pozdně gotických kostelů vznikala na panství Rožmberků v době, kdy naší zemi vládla dynastie Jagellonců a dodnes budí zaslouženou pozornost. Nemnoho archivních zpráv, výsledky dendrochronologických analýz a zachované stavby napovídají, že v druhé polovině 15. století probíhala na rožmberském panství především běžná stavební údržba. Počátkem 80. let se chýlila ke konci stavba nového poutního kostela v Kájově (1471/1474-1485) a teprve tehdy se prakticky současně začínají přestavovat nebo znovu budovat velké městské farní kostely v Trhových Svinech, Dolním Dvořišti, Hořicích na Šumavě, Chvalšinách a Nových Hradech. Kolem roku 1485 se na rožmberském panství staví téměř dvě desítky církevních staveb. Odrážejí vzrůstající ekonomickou prosperitu a sebevědomí městských i venkovských obcí, korporací i jednotlivců, manifestujících vlastní bohatství, úspěch a sílu. Z formálního a ideového hlediska lze hned v této počáteční etapě vysledovat skupinu příbuzných staveb, které zřejmě navrhl jediný architekt, označovaný jako Mistr Hořického presbytáře. Někdy kolem roku 1495 však pozorujeme na několika stavbách zřetelný předěl a nové tvarosloví, což dokládá, že zmíněný mistr buď zemřel a nebo z nějakého důvodu opustil...
|
|
|
Mistr Hartmann a švábské sochařství počátku 15. století
Hladká, Kateřina ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce) ; Hlobil, Ivo (oponent) ; Klípa, Jan (oponent)
Mistr Hartmann a švábské řezbářství počátku 15. století Ulmský kameník Mistr Hartmann je dějinám umění známý již dlouho, ale jeho role ve švábském řezbářství počátku 15. století stále vyvolává mnohé otázky. Hartmannovi bývá přiznávána vůdčí pozice jak v huti, tak v řezbářské dílně, zatímco proti mluví průměrná kvalita jeho soch a skutečnost, že se měšťanem stal až roku 1428, tedy déle než 10 let poté, co je v Ulmu poprvé doložen. Tato práce zkoumá Mistra Hartmanna nejprve z hlediska sociální a kulturní situace v Ulmu na počátku 15. století. Zpřesňuje jeho roli v rámci hutního provozu při stavbě ulmského farního kostela a výzdobě západního průčelí, jehož ikonografický program do značné míry odráží historické okolnosti svého vzniku. Druhá část práce se zaměřuje na řezbářskou dílnu, v níž vznikl oltářní retábl z Dornstadtu, a na fenomén rozšíření tohoto stylu po celém Švábsku. Ulmská dílna je představena v kontextu města a zdejší huti, někdejších lokálních center i vzdálenějších regionů. Kolem roku 1415 pozorujeme velmi aktivní uměleckou výměnu zejména se středním Porýním. Ulm, který kolem roku 1400 neměl výraznou řezbářskou tradici, se v průběhu velmi krátké doby stal hlavním uměleckým střediskem Horního Švábska. Právě v době růstu moci říšského města můžeme na příkladu Mistra Hartmanna velmi dobře...
|
|
|
Jihočeská sakrální architektura pozdní gotiky 1450-1550 na rožmberském panství
Lavička, Roman ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Jihočeská sakrální architektura pozdní gotiky 1450 - 1550 na rožmberském panství Mgr. Roman Lavička Skupina pozdně gotických kostelů vznikala na panství Rožmberků v době, kdy naší zemi vládla dynastie Jagellonců a dodnes budí zaslouženou pozornost. Nemnoho archivních zpráv, výsledky dendrochronologických analýz a zachované stavby napovídají, že v druhé polovině 15. století probíhala na rožmberském panství především běžná stavební údržba. Počátkem 80. let se chýlila ke konci stavba nového poutního kostela v Kájově (1471/1474-1485) a teprve tehdy se prakticky současně začínají přestavovat nebo znovu budovat velké městské farní kostely v Trhových Svinech, Dolním Dvořišti, Hořicích na Šumavě, Chvalšinách a Nových Hradech. Kolem roku 1485 se na rožmberském panství staví téměř dvě desítky církevních staveb. Odrážejí vzrůstající ekonomickou prosperitu a sebevědomí městských i venkovských obcí, korporací i jednotlivců, manifestujících vlastní bohatství, úspěch a sílu. Z formálního a ideového hlediska lze hned v této počáteční etapě vysledovat skupinu příbuzných staveb, které zřejmě navrhl jediný architekt, označovaný jako Mistr Hořického presbytáře. Někdy kolem roku 1495 však pozorujeme na několika stavbách zřetelný předěl a nové tvarosloví, což dokládá, že zmíněný mistr buď zemřel a nebo z nějakého důvodu opustil...
|
host ::
RSS.